wz

    Feeder - základy (18.3.2006)

    S lovem na feeder jsem začal nedávno, naviják s bojovou brzdouzačátkem roku 2005. Proč? Chtěl jsem vyzkoušet výhody a nevýhody, pravdivost přečtených článků tolik propagovaného jemného způsobu lovu. Nepovažuji se za plavačkáře - specialistu, ale z 90% lovím tímto způsobem , protože právě lov splávkem považuji za nejjemnější způsob. Lovu feederem, ale provádím na místech kde se splávek nejeví nejvhodnějším způsobem, např. za nepříznivých povětrnostních podmínek (vítr). Při lovu feederem se nespecializuji na lov dravců, ale tak jak většina kolegů rybářů se snažím o lov bílé ryby.

   Prut a naviják.

    Vlastním jediný feederový prut typu "medium", délky 3,6 m, ke kterému jsem přikoupil další, jemnější koncové díly - špičky, takže jich mám šest, s kterými si vystačím za všech okolností. Nejtužší špičku jsem používal ve Vlastějovicích (na Sázavě) při lovu na protějším břehu řeky (cca 40 m), s kmenovým vlascem o průměru 0,16 mm a tu nejcitlivější zas na stojaté vodě s kmenovým vlascem 0,12 mm ve vzdálenosti 10-15 m. Zdolávání menších či větších  ryb se zdá být bez problémů, ale větší jistotu mám u matchového prutu délky 4,2 m (5 - 20 gr). Naviják používám obyčejný velikosti 20 - 40 se zadní brzdou. Hlavní podmínkou při výběru navijáku je opravdu dobrá a velice citlivě seřizovatelná brzda. Navijáky na prutu střídám podle síly vlasce a ten jemnější lov provádím s navijákem (20) vybaveným přední brzdou  a tzv.bojovou brzdou - viz foto. naviják s bojovou brzdou

    V místech kde jsem doposud lovil jsem nenašel dost prostoru pro použití feederového terče, takže ho nepožívám, což je určitá nevýhoda v rozpoznání těch nejjemnějších záběrů, ale neustále chystám půdu pod nohama k jeho použití. Jak jsem se již zmínil tento způsob lovu provádím za určitých okolností  např.když potřebuji udržet nástrahu na jednom místě a matchovým prutem se splávkem to nelze docílit kvůli silnému větru, nebo tahu  či proudu vody . Mimochodem moje pokusy lovu na odhoz angličákem 12 - 16 gr. na ÚN Lipno, kromě lovu na propad, rovněž skončily u feederu. Ne vždy se však vzdávám a v silném proudu si pomůžu splávkem CRALUSSO. K udržení nástrahy s háčkem na zvoleném místě používám krmítka různých tvarů. Ze začátku jsem měl obavy z techniky nahazování a následného přetržení silonu, nebo zlomení špičky prutu, ale pokud člověk má něco odchytáno tak to přežije beze ztrát, nebo ztráty eliminuje na minimum. Krmítka jsem ze začátku kupoval a postupně jsem je začal vyrábět. K výrobě krmítek jsem na MRKu našel několik dobrých rad. Ze začátku jsem se snažil o jejich výrobu z pletiva a olova. Pletivo, které jsem zakoupil se mi zdá být příliš měkké, ohebné, nedrží tvar, ale dá se naviják s bojovou brzdou použít.  V současné době je vyrábím z kovových natáček na vlasy, které jsem koupil v nějaké drogérii. Jedna natáčka o průměru 28 mm a délky 65 mm vyjde na několik málo korun a výroba není složitá. Po přepůlení kovové natáčky na vlasy pomocí pilky na železo a začištění pilníkem získáme dva košíky, které můžeme zformovat do skoro libovolného tvaru. Košíky jsou pevné a vnadící směs se do krmítka pěchuje pohodlně na potřebnou konzistenci.  Velikost oček je asi 4 x 4 mm, takže vnadící směs se po nahození ve vodě dobře uvolňuje. Pokud vezmeme kousek  drátu tak lehce vyrobíme potřebné očko k zavěšení na karabinku nebo k přivázání na vlasec ( feederové gumy). Místo drátu můžeme použít i jiný materiál (pryžové "okroužky" - těsnění ).Takto vyrobené krmítko je lehké a v pomalu tekoucí vodě,  nebo na stojaté vodě na krátkou vzdálenost postačující. V případě potřeby krmítko zatížím olověným páskem. Krmítka používám v rozmezí od 5 do 20 gr.  Kovové natáčky se vyrábějí i s kruhovými otvory.Vlasec, nebo pletená šňůra ? Já používám jako kmen vlasec 0,14 mm až 0,18 mm. Pletenou šňůru nepoužívám. Návazec bývá o stupínek jemnější, ale pod 0,12 mm u feederu jsem zatím nešel.

   Montáže

    Ani v začátcích jsem moc netestoval. Rozhodl jsem se pro několik základních známých typů. Po zkušenostech z používání sestav při lovu kaprů na položenou jsem začal používat klasickou  průběžnou montážpáternoster, a balaton.  Krmítka pro průběžnou montáž jsem zkoušel v kombinaci s " hokejkou"   - vodící trubkou. Nějak mi to nefungovalo podle mých představ. Jsem přesvědčen, že po náhozu, dopadu krmítka na dno po vypnutí vlasce při záběru dojde k samosvornosti  vlasce ve vodící trubce a celý princip jemnosti lovu je v háji, protože ryba k ohlášení záběru potřebuje "přeprat" krmítko.

   Nástrahy

Všechno co používám při lovu na plavanou. Nejčastěji používám pařenou housku a červy (masňák, kostňák). Více informací - na MRKu

   Lov

      Po náhozu předepnu špičku  a prut usadím do vidliček.  Já, upřednostňuji polohu prutu šikmo proti proudu vody špičkou dolu, nebo mírně nahoru a výjimečně prut trčící k nebesům - lov v blízkosti protějšího břehu řeky. Při takovém postavení prutu mě vždy bolí za krkem a určitě nejsem sám. Můj kamarád "Pepe" tvrdí to samé. Každý den, každý lov  je jiný.  Jsou dny kdy sekám nepatrné třepání špičky prutu. Tyto záběry přicházejí od cejnů, ale tímto způsobem zabere lín, podoustev, ale i kapr. Na řece začínám s průběžnou montáží s krmítkem 5 gr., návazcem o průměru 0,12 mm a  délce kolem 25 cm. Háček spíše menší z tenkého drátu - číslování raději neuvádím, mám pocit, že každý výrobce si to čísluje podle sebe.

posledni

     Háčky nakupuji podle citu a potřeby. Podotýkám, že na mém oblíbeném lovném místě se voda "točí", lovím na hraně menšího vracáku v hloubce 2 - 2,5 m s pomalým tahem prouděním vody.

Více se tady objeví až povolí ledy i na Sázavě. Dnes (18.3.2006) to vypadá na 6.července. 

      Takže teď už je dávno po uvedeném termínu. Mám pocit, že v létě (2006) jsem si zakoupil feeder light a momentálně jsem v pozici, že je i vyzkoušený. Vím, že začátkem září jsem na ten prut chytal a hned jsem to omarodil se zánětem sedacího nervu, takže jsem v loni tohoho moc "nenafeederoval". Dle mého názoru, na takovém revíru jako je místní řeka se chová mnohem "inteligentněji" než ten "klacek" - feeder medium. Může to být jenom můj pocit, ale za tu dobu co jsem "nafeederoval" trochu zkušeností mohu za sebe prohlásit, že medium používám na daleké hody (trochu jsem kecal, takže od 20 do cca 70 metrů, teď nekecám)a na naviják jsem místo monofilu navinul splétanou šnůru o nosnosti kolem 4 kg a funguje to dle mých představ. O té splétané šnůře jsem dlouho uvažoval, jestli jo, nebo ano a stejnak jsem to tam navinul, tu kvalitní a doporučovanou jsem už vyměnil. Po několika vycházkách se mi to zamotalo, tak jsem jí vyměnil za levnější a méně kvalitní produkt, který mi tam drží už "jakou dobu". Na jemné chytání na řece mi úplně postačí a víc vyhovuje light 3,6 m. Prostě Sázava je líná řeka. Letos začátkem dubna (2.4. - 15.4.) jsem byl na Lipně, kde jsem zkoušel oba pruty. Ryby, vzhledem k ročnímu období, jsme nacházeli spíš v hlubších vodách (kolem třech metrů). Počasí bylo nádherné, celou dobu bylo slunečno, občas zapršelo a u vody pěkně profukovalo, takže to bylo na teplé oblečení. Měl sem obavy z nachlazení(nezahojené vzpomínky na zánět sedacího nervu). Kamarád "PePe", který má ten samý light feeder, to zkoušel na dálku, ale nahazování na vzdálenost kolem 50 m nebylo přesné a když nám občas fouklo tak problémů bylo víc. Myslím si, že mu bylo jedno na jakou vzdálenost nahazuje, protože na feeder ještě nechytal a snažil se mě napodobit. Já svůj medium ( 20 - 70 g )s nejtvrdší špičkou a 100 m pletenkou na navijáku jsem nahodil o něco dál než je zvykem (odhadem kolem 40 m). Pepe nahazoval bez obav o cokoliv (špičku, utržení krmítka...), prostě to vzal a jak je zvyklý se svým kaprařským náčiním, tak tak učinil s feedrem. Kmenový vlasec o průměru 0,16 mm vydržel opravdu hodně. Krmili jsme pomocí praku. Byl jsem spokojený s obouma. Hlavně na Velkém Lipně jsme lovili dál od břehu.