wz

   Něco málo o Sázavě a Posázaví

   Sázava a Posázaví je mezi turisty, cykloturisty, vandráky, čundráky, železničáři, rybáři ... hodně probíranou tematikou. Jen si vzpomeňme, Posázavský Pacifik, Posázavská stezka ... Stvořidla ...Pikovice...Žampach... Medník...František a Jan Nedvědovi, Sázava Fest, Rocková Lipnice ..., a hned se nám vybaví spousta příhod o Sázavě a Posázaví. V Praze, v Braníku nasedneme na vlak (správným směrem) a hned jsme u Sázavy.

Kde Sázava pramení? Existuje několik variant. Osobně nemohu souhlasit s názorem, že pramenem Sázavy je Velké Dářko. Prostě rybník nemůže být pramenem řeky, ale pokud tento názor upravíme tak, že zdrojem Sázavy je Stružný potok,pramenící ve Žďárských vrších ve výšce 720 m pod Šindelným vrchem (805 m), který vtéká do Velkého Dářka a říčka opouštějící rybník jižním směrem se jmenuje Sázava, tak, dejme tomu. Dalším tvrzením je, že "Pramenná oblast Sázavy, okolí rybníka Velké Dářko, má rašelinnou vodu "- tečka. Herec Luděk Munzar dokonce označil pramen Sázavy, toto tvrzení však později bylo vyvráceno - viz. pořad JAK NA RYBY z 6.8.2006.

   Očekával jsem průřez celou Sázavou. Marně jsem čekal na prezentaci úseku, který mi je na dosah ruky. Rudla Hrušinský se svým televizním štábem ten úsek vůbec nenavštívil. Asi není až natolik zajímavý. Asi není vůbec zajímavý, protože v pořadu o tomto revíru nebyla ani zmínka.

   Pramen jsme nějakým způsobem označili, no a kde končí to už asi každý ví -po 220 km ústí do Vltavy v nadmořské výšce kolem 200 m (210 m). Absolvoval jsem několik turistických tras, vláčkem jsem projel trasu z Bráníka až do Žďáru nad Sázavou a to hlavně v době, kdy jsem bydlel v Krhanicích, přesněji řečeno v Chrástu (1986 - 1995). Na některých úsecích jsem rybařil, např: Pikovice, Krhanice, Týnec nad Sázavou, Hvězdonice, Vlastějovice a Havlíčkův Brod, kde nyní bydlím i s okolím.Lužnici jsem sjížděl, ale Sázavu ne.

Stručný popis vybraných rybářských revírů

  • ČRS MO Havlíčkův Brod

Z Chrástu jsem se přestěhoval do Havlíčkova Brodu, kde bydlím do dnešního dne (14.10.2006). Ze začátku jsem byl hodně zklamán. Místo živé řeky, jsem se ocitl, ať mi to domorodci prominou, u líného potoku" . Místní organizace ČRS mě skvěle přivítala, takže jsem se raději okamžitě přihlásil do MO Chotěboř - děkuji. Výhodou rybolovu na revírech, které obhospodařuje ČRS MO Havlíčkův Brod je, že na revíru Sázava 13 porybného, alespoň kontrolujícího, jsem za celou dobu nechytil. Nedávno jsem šel kolem budovy místní organizace a jejich propagandu jsem musel vyfotit. Na tabuli se nacházejí dvě informace. Ta první je z března a ta druhá ze září 2006, takže v průměru (jak je v statistice zvykem) z června a to nebýt těch rybářských závodů ve Skutči, tak nevím, nevím.

ČRS MO Havlíčkův Brod hospodaří celkem na 7 revírech (čtyřech pstruhových a třech mimopstruhových). Popis pstruhových revírů najdeme na stránkách Východočeského územního svazu. Na snímku jsem znázornil první dva mimopstruhové revíry (451 071 a 451 072). Nejvíc "rybohodin" strávím na Sázavě 13 - 451 071.

    Mimopstruhový revír Sázava 13 č.r. 451 071

    Délka: 27.0 km, Rozloha: 73.0 ha
    Od jezu v Dobré nad Sázavou až k jezu Štukhejlského mlýna v k.ú. Stříbrné Hory. Do revíru patří dolní část toku potoka Žabinec od vtoku do Sázavy 13 k hrázi nádrže Žabinec. Ostatní přítoky do revíru nepatří.
    Nejvíce lovím pod Žižkovem (sídliště) - viz mapka níže. Místo je přístupné z několika směrů. Nejraději si zajedu autem k plovárně, kde u hřiště je malé parkoviště a zbytek dojdu pěšky. Na hřišti, které bylo přestaveno v roce 2005 se konají různé akce a samozřejmě se tam pouští hudba, která se rozléhá do širokého okolí. K lovnému místu č.7 to moc nedoléhá a v létě mi to vůbec nevadí, protože v té době (kolem deváté ráno) můj lov již končí. Místo se nachází pod jezem (cca 50 m), od cesty dál s proměnlivou hloubkou 1 - 2,5 m a s mírným "vracákem". Problém nastává po prudkém dešti. Výtok městské kanalizace mi nejednou znechutila krásný pocit z rybolovu. Z rybí obsádky bych jmenoval oukleje, plotice, hrouzky, dále cejna kapra, lína, okouna, karase obecného, štiku, úhoře a dokonce i candáta. V zimě toto místo zamrzá, ale hned naproti (přes lávku) je silnější tah, tam to jde i v zimě. Největší úlovky z tohoto místa: Okoun - 36 cm, Cejn - 51 cm, Candát - 45 cm, Kapr - 50 cm, Plotice - 32 cm.

mapka

Je několik dalších dobrých fleků, ale s trofejními úlovky raději nepočítám. Tomu odpovídá i kmenový vlas, který se pohybuje mezi 0,12 - 0,16 mm. Pokud bych se měl vypravit na jelčáky (tlouště), tak bych si vybral místo o kousek dál proti proudu - u Plastimatu, nebo naopak směrem po proudu, pod jezem. Viz mapa.

    Popis jednotlivých úseků:

Všeobecně se dá říct, že úseky pod jezy (1, 3, 7, 9) více vyhovují jelčákům a ploticím. Ovšem ne každý jez je stejný. Místo č.1 je vlastně jez s tzv. gumovým válcem, což je zařízení k regulaci průtoku vody v závislosti právě na průtoku (výšky hladiny). Za dobré místo považuji úsek hned pod jezem. Občas se podaří i Bolen. Místo by bylo zajímavějším, kdyby byl umožněn přístup k vodě u protějšího břehu - jednou jsem tam narazil na majitele soukromého pozemku a jelikož jsem tam přijel na ryby a ne se sním dohadovat o přístupu k vodě tak jsem vycouval. Brodění jsem pod tímto jezem nezkoušel.

Místo č.2 je typickým cejnovým pásmem. Na tomto místě se loví většina ryb, včetně Karase obecného.

Na místě č.3 jsem zkoušel lov ze břehu, z jezu a broděním. Komu nevadí, že je vlastně v centru města určitě si přijde na pěkné plotice, tlouště a nějaké štíhle se tam taky ujme.

Místo č. 4, 5 a 6-Táhla pomalá voda s proměnlivou hloubkou až k dalšímu jezu. Hloubku nerad vyjadřuji v metrech, vždy jí změřím, abych si udělal přehled o profilu dna, ale přesto, hloubka se na tomto úseku pohybuje od 0,5 m do 3 m. Hlubší jámy se nacházejí i mimo koryto řeky.

Místo č.7 je sice pod jezem, ale nejsou tam typická místa pro lov jelčáků. Já tam jezdím na cejny a kapry. Pod jezem je málo vody a za nižšího stavu se tam ani lovit nedá. Dno pozvolna klesá, tvoří jámy a asi po 50 m podélně rozděluje řeku na dvě zhruba stejně široké části. Uprostřed je menší hloubka, kolem metru.U břehu je hned skok do cca 1,5 m. Letos uprostřed toku pod jezem (asi 20m), se objevil ostrůvek - pravděpodobně nános po velké vodě. Takže výběr je rozmanitý. Z jara to je ideální místo pro lov okounů, Lovil jsem tam karasy a občas se tam vyskytne i lín. Štika není výjimkou. Lov v proudu je zajímavější z protějšího břehu, kam se dostanu přes lávku.

v zimě jaro letní ráno vyšší stav

   Nejdelší úsek peřejí pod jezem se nachází na místě č.9- vhodné pro zabrodění. V zimě když už je všude led, tak na tomto místě ještě najdeme kousek vody. Kromě plotic, jelčáku jsem na tomto úseku ulovil i Kapra, Bolena a Okouny. Nad jezem se opět nabízí možnosti lovu kaprů, cejnů....

pohled z jezu-za lávkou-další foto dál pod jezem, za lávkou nad jezem

    Mimopstruhový revír Sázava 14 č.r. 451 072

    Rozloha: 13.0 ha
Revír tvoří nádrže:  -Žabinec v k. ú. Havlíčkův Brod 8,0 ha; Nádražní Havlíčkův Brod 2,0 ha a Zádušní Havlíčkův Brod 3,0 ha. Na nádrži Žabinec je chráněný úsek v horní části nádrže označen tabulemi. Zákaz lovu z hrází


    Mimopstruhový revír Šlapanka č.r. 451 077

    Od ústí do Sázavy v Havlíčkově Brodě až k hrázi rybníka Kukla nad obcí Horní Věžice. Do revíru dále patří přítok Šlapanky – Zlatý potok v délce 800 m od vtoku do Šlapanky – označeno tabulemi. Ostatní přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán. Na tomto revíru téměř nelovím - mapku najdeme na MrKu.